Angioplastika renální tepny: indikace, technika výkonu a dlouhodobé výsledky

Cil: 1) Zhodnotit incidenci významneho ostialniho aterosklerotickeho postiženi renalnich tepen u nemocných indikovaných ke koronaro-grafii na podkladě angiografie, 2) zhodnotit charakter lezi pomoci angiografie a intravaskularniho ultrazvuku, 3) urcit charakteristiky platu pomoci metody virtualni histologie a 4) upřesnit indikace k perkutanni transluminalni renalni angioplastice (PTRA) na zakladě klinickeho sledovani přinosu výkonu za jeden rok a urcit prediktory ucinnosti PTRA.Metody: Nemocni s významnou stenozou renalni tepny dle angiografie byli vysetřeni pomoci intravaskularniho ultrazvuku (IVUS), metodou virtualni histologie (VH), perfuze ledviny byla hodnocena metodou renal frame count a renal blush grade. Nemocným byla provedena angioplastika renalni tepny technikou primarni implantace stentu a vsichni byli dale sledovani nefrologem po dobu jednoho roku.Výsledky: Významnou stenozu renalni tepny jsme prokazali u 0,9 % kardiologických nemocných. U 35 nemocných (18 mužů, 17 žen, věk 68 ± 7,9 roku) bylo provedeno 41 PTRA. Diametr stenozy byl 61,2 ± 9,3 % angiograficky (kvantitativni angiografie - QCA) oproti 63,9 ± 7,8 % pomoci IVUS a plocha stenozy byla 78,5 ± 9,8 % angiograficky oproti 79,3 ± 9,1 % pomoci IVUS (r = 0,43, p < 0,01). Složeni platu dle virtualni histologie bylo fibrozni (57,7 ± 11,3 %), fibrozně tukove (27,8 ± 15,3 %), s kalcifikacemi (4,5 ± 5,8 %) a difuzně uloženými nekrotickými hmotami platu (10,1 ± 7,6 %), platy s tenkou intimalni slupkou a nekrotickým jadrem jsme neprokazali. Technicka uspěsnost PTRA byla 100% bez kardiovaskularnich komplikaci ci reintervenci během hospitalizace. V průběhu sledovani (12,9 ± 4,6 měsice) doslo ke statisticky významnemu poklesu systolickeho krevniho tlaku z hodnot 166,4 ± 21,0 mm Hg na 148,5 ± 23,8 mm Hg (p = 0,01) a diastolickeho tlaku z 83,5 ± 11,4 mm Hg na 78,6 ± 7,6 mm Hg (p = 0,05). Hodnota kreatininu klesla z 132,71 ± 52,11 μmol/l na 130,6 ± 74,3 μmol/l (p = 0,05), pocet antihypertenziv poklesl nevýznamně (z 3,60 ± 1,26 na 3,31 ± 1,55 - NS). Klinickeho uspěchu bylo dosaženo u 28 z 35 nemocných (80 %), u sedmi nemocných byl výkon bez pozitivniho efektu. Analýzou nebyl nalezen žadný faktor (klinický, angiografický, IVUS, VH, renalni průtok ani hodnota kreatininu) ve vztahu k predikci ucinnosti perkutanni transluminalni renalni angioplastiky.Zavěry: Incidence významne stenozy renalni tepny je u kardiologických nemocných kolem 1 %. Histologicky jsou stenozy tvořeny chronickými fibrozně kalcifikovanými platy s nizkým indexem vulneralility. Angiograficke hodnoceni významnosti stenozy významně koreluje s metodou intravaskularniho ultrazvuku. Perkutanni transluminalni renalni angioplastika je bezpecna metoda s uspěsnosti výkonu 100 % a klinickým ucinkem u 80 % nemocných. Predikce klinickeho neuspěchu PTRA neni na zakladě nami hodnocených para-metrů možna.